Kroniky prachu

 

Moje hodnocení: 100%

autor: Lin Rina

originální název: Animant Crumbs Staubchronik

série / díl: Kroniky prachu / 1.

žánr: historický román, YA literatura

nakladatelství: Fragment

počet stran: 544

rok vydání: 2019

vazba: tvrdá/vázaná

původ: půjčeno z knihovny

čteno: říjen/listopad 2023

***

Šaty, plesy, plané řeči a na konci toho všeho ideální manžel. Tak si představuje Animantina matka nejbližší budoucnost své dcery. Jenže Animant je tento svět pozlátka na hony vzdálený. Ona se nejraději pohybuje na mnohem zajímavějším místě – ve světě knih a příběhů. Ačkoliv se s pomocí vtipu a sarkasmu snaží odehnat realitu od sebe co nejdál, stejně ji doběhne. Nabídce pracovat jeden měsíc v univerzitní knihovně se nedá odolat, a tak plna očekávání opouští nudné provinční městečko a odjíždí do Londýna. V obklopení tolika knihami se jen těžko dokáže soustředit na své pracovní povinnosti. Její už tak rozptýlenou pozornost narušuje i vrchní knihovník – nejprotivnější muž na světě, se kterým není lehké vyjít. Přesto v ní začne probouzet city, které předtím neznala. A ani ta nejučenější kniha jí neporadí, jak se s nimi vypořádat.

Už se vám někdy stalo, že jste četli knihu o které jste byli přesvědčeni, že byla napsaná přímo pro vás? Já ji právě dočetla! Od této knihy jsem měla velmi vysoká očekávání, možná jedno z největších v životě. A všichni víme, jak to potom často dopadá... Zklamáním. Ani nevíte, jak moc jsem ráda, že této knihy se to rozhodně netýká! Knihomolka jenž má celý život pocit, že se narodila do špatného století, jejímž splněným snem by bylo stát se knihovnicí se dostane do ruky kniha, která popisuje její vysněný život a to do těch nejmenších detailů. A nejenom to! Ještě nikdy jsem se s žádnou knižní hrdinkou neztotožnila tak moc, jako s Animant. Ta holka je jako moje kopie! Má stejný smysl pro humor, totožné zájmy i vkus. Dokonce i ten kladná vztah k jídlu máme společný. Mám pocit, že to jediné co nás odlišuje je věk a barva vlasů. Autorka navíc píše takovým stylem, která mi naprosto sedí a vyhovuje. Musím vás tedy varovat, že má recenze na tuto knihu je velmi zkreslená a subjektivní, protože u knihy, která vám mluví ze srdce i z duše, to prostě ani jinak nejde...

Děj se odehrává na konci 19.století, což je asi mé nejoblíbenější období a musím říct, že to příběhu velmi svědčí. Někdo by mohl být otrávený a možná i trochu znuděný z toho, jak velmi pomalu, nesměle a cudně se rozvíjí milostná linka hlavní hrdinky, ale já v tom vidím jednu z největších předností této knihy. V dnešní době, kdy se naprosto běžně setkáváme s tím, že se ženy dobrovolně a často vlastně i úmyslně ukazují na veřejnosti polonahé a klidně spí s každým na počkání pro mě bylo velmi osvěžující vnímat cudnost hlavní hrdinky projevující se třeba hrůzou z toho, že je vidět lem její spodničky a cítit příjemné mrazení jen při čtení o doteku rukou. Pokud nejste na stejné vlně jako já a očekáváte milostné scény hodny červené knihovny, budete zklamaní. Tento příběh vám totiž nabídne přes 500 stran pomalého a něžného namlouvání.

Hlavní hrdinka Animant je na svou dobu velice vzdělaná, silná a charakterní žena. Její společenské postavení jí umožňuje být téměř nezávislou a také si může dovolit říkat co si myslí a jednat tak, jak považuje za správné. Nepotrpí si na módní výstřelky a okázalost, oslňuje svými znalostmi a povahou, což je mi velmi sympatické. Samozřejmě má velmi dobrý vkus na muže a není to žádná naivní a hloupě se chovající husička, jako mnoho jiných postav v románech pro náctileté.

"Se mnou to také není zrovna jednoduché. Určitě dokážu být i milá a šarmantní, ukázat se ze své nejlepší stránky a přívětivě se usmívat. Ale v jádru nejsem nijak zvlášť sympatická osoba. Mám sklony k logickému uvažování, ráda si udržuju kontrolu nad situací a na lidi, kteří nejsou požehnáni takovou inteligencí jako já, shlížím shůry. Jsem přísná, mám sklony k perfekcionismu, jímž jdu ostatním pravidelně na nervy, a teď, v této chvíli, jsem určitě i příliš sebekritická."

Příběh se odehrává v Londýně, což je v mých očích také velké plus. Moc se mi líbilo, jakým způsobem se děj vždy lehce odklání od hlavního tématu a ústředního prostředí, kterým je knihovna. Řeší se tu zdraví, náboženství, vzdělání, společenské postavení, rodinné vztahy, zavítáte do chudinské čtvrti, lékárny, cukrárny, hostince, podíváte se na ples a dokonce i na letiště vzducholodí!

Další nezanedbatelná věc, kterou musím ocenit je skutečnost, že se postavy v knize nechovají nelogicky a vy si pak při čtení nervete vlasy a nepřemýšlíte nad tím, co proboha autora vedlo k tomu, aby tohle napsal. Jsem totiž už alergická na situace, ve kterých vznikne nedorozumění, nebo se jedna z hlavních postav naštve kvůli úplné kravině a místo toho, aby si to hned vyříkali se to řeší dalších 50 stran.

A co napsat závěrem? Přečetla jsem jedním dechem knihu, která má přes 500 stran, ani na chvíli mě nenudila a já se každou volnou chvíli těšila na to, až ji zase vezmu do ruky. Vykouzlila mi úsměv na rtech, ochotně jsem jí obětovala spánek a i několik dní po dočtení mě mrzí, že nebyla mnohem delší. Jestli tohle není hlavní ukazatel toho, jak skvělá mi tato kniha přišla, tak už nic!

Varování: Pokud jste milovníci dnešní moderní, uspěchané doby a ke spokojenosti potřebujete mít příběh napěchovaný adrenalinem, tuto knihu nečtěte... Nelíbila by se vám!

Katniss