Jarní dumání je projekt, který má na svědomí Syki z blogu Knižní doupě. Už delší dobu jsem něco podobného hledala a jsem ráda, že se mohu zapojit. Dumání bude probíhat po dobu dvou měsíců, kdy budu každý týden uveřejňovat článek na předem dané téma. A témata jsou opravdu zajímavá, na všechna se už teď ohromně těším! Tak se do toho pustíme! A dnešní téma k zadumání zní...
Sebevzdělávací knihy
Ne nadarmo se říká, že žádný učený z nebe nespadl. Jak jste na tom na poli sebevzdělávání vy? Už jste si přečetli nějakou takovou knihu? Pomohla vám v něčem? Opravdu jste si po jejím dočtení odnesli do života něco, co i nadále praktikujete? Jak se na takové knihy vůbec díváte?
***
Tohle bude asi hodně krátký článek. Nikdy jsem nebyla a nikdy nebudu zrovna studijní typ. Je opravdu málo věcí, které mne zaujmou natolik, abych si o nich koupila nějaké knihy. Byly by to pro mne vyhozené peníze. Pokud chci něco jako návod, ať už na háčkování, pěstování bylinek, nebo třeba patinování nábytku (což jsou věci, které mne zajímají), zajdu do knihovny. Jediné knihy, které mám doma a mohli by se do této kategorie zařadit jsou knihy o magii, astrologii, runách, věštění, nebo třeba o vyrábění magických předmětů.
Co bych nikdy nečetla a rozhodně nechtěla ani zadarmo jsou knihy typu "Jak být šťastný" "Jak pozitivně myslet" "Jak si zvednout sebevědomí" a podobné "zaručené" recepty a rady do života. Unudila bych se u toho k smrti. Vím, že tyto publikace čte spousta lidí a nechci je soudit, některým to dokonce pomáhá, ale já nejsem ten typ, co by si nechal od někoho radit, na všechno si musím přijít sama...
Čtení je pro mne způsob jak uniknout z všední reality a kniha prostředníkem k poznávání nových světů. Čtu ráda příběhy, ty ve mně vyvolávají touhu po otevření knihy, sebevzdělávací knihy ne, vlastně tomu ani nedokážu říkat knihy, vzbuzují ve mně spíše nechuť...
A jak jste na tom vy? Podobně jako já, nebo máte jiný názor? Podělte se o něj!
Mějte se zadumaně, vaše Katka
Žádné komentáře:
Okomentovat