Jarní dumání 2 - Tenká, nebo tlustá kniha?

Jarní dumání je projekt, který má na svědomí Syki z blogu Knižní doupě. Už delší dobu jsem něco podobného hledala a jsem ráda, že se mohu zapojit. Dumání bude probíhat po dobu dvou měsíců, kdy budu každý týden uveřejňovat článek na předem dané téma. A témata jsou opravdu zajímavá, na všechna se už teď ohromně těším! Tak se do toho pustíme! A dnešní téma k zadumání zní...

Tenká, nebo tlustá kniha?

Jsou vám bližší obtloustlé svazky, které pořádně ani v ruce neudržíte, anebo radši listujete tenoučkými knihami, protože se drží daleko lépe? Znamená tlustá kniha napínavější a epičtější obsah a tenká zase daleko více zábavy? Jakou nejtlustší a jakou nejtenčí knihu jste kdy četli?

***

Další zapeklitá otázka, nad kterou je potřeba se opravdu pořádně zamyslet. Je úplně jasné, že když je kniha opravdu hodně dobrá a čtivá, nechcete aby skončila a v tomto případě by asi každý uvítal, kdyby byla co možná nejtlustší, nejlépe snad téměř nekonečná. Na druhou stranu jsou knihy, které mohou být také dobré, ale tak nějak jste raději, když jsou nadupané akcí a nenajdete v nich zdlouhavé pasáže, prostě takové jednohubky. No a o tom, že špatné knihy by měly být co možná nejtenčí, nebo by se raději neměly vůbec vydávat snad ani mluvit nemusím...


Mám své favority v obou skupinách. Teď mě tak napadlo, že pro někoho může být kniha, mnou označená jako tenká, vlastně tlustá a ta kterou považuji za tlustou už je pro tohoto jedince zcela nepřečtitelná! Znám takových lidí mnoho i ve svém blízkém okolí. Měla bych to tedy upřesnit. Kniha, kterou já považuji za tenkou je kniha zhruba do 300 stran a ta tlustá má, podle mě, alespoň nad 600 stran. Nejlépe ovšem kolem 1000.






Mojí nejoblíbenější sérií opravdu tlustých knih je série Cizinka od spisovatelky Diany Gabaldon. Její první díl se stejnojmenným názvem má "pouhých" 663 stran. Zajímavé ale je, že vzhledově nejširší kniha této série s názvem Vážka v jantaru má 847 stran a přesto ji, v počtu stran, s přehledem předčí díl třetí, který má o celých 161 stran více. Vzhledově ovšem vypadá o poznání tenčí. Alespoň tedy vydání, které vlastním. Určuje se tedy tloušťka knihy podle vzhledu, nebo podle počtu stran?

A když už jsme u těch sérií, jednou z mých nejoblíbenějších, tenkých sérií, je ta od spisovatelky Patricie Briggs, jež nese název Mercy Thompson. Všech 9 dosud vydaných dílů se obsahově vejde do 300 stran, ale čtenář si i tak při čtení přijde na své a najde v příběhu vše, co hledá.  A takovýchto sérií bych mohla vyjmenovat celou řadu včetně knih o skřítcích Muminech. Na ty totiž také nedám dopustit! Samozřejmě je spousta tenkých i tlustých, samostatných knih, které stojí za přečtení...





Dále mě napadá situace, kdy rozdělí knihu na dvě tenčí části, aby nebyla jedna, opravdu tlustá. U filmů jsme na to již zvyklí, ale u knih? Mám na mysli konkrétní knihu, Hořící kříž z již zmiňované série Cizinka. Tady se, nevím z jakého důvodu, někdo rozhodl, že bude Hořící kříž I a Hořící kříž II. Když může mít čtvrtý díl 1104 stran, proč by jich nemohl mít díl pátý 1564? To ho raději rozdělí na dva (HK I - 704 a HK II - 860). Ano, byla by to pořádná bichle, ale to je právě ten případ, kdy bych ji uvítala. O tom, že bych ušetřila nemluvě...


Co se týká pohodlnosti při čtení, lépe se mi čtou knihy tenké a to z jednoho prostého důvodu. Jsem holka šikovná a za můj, ne zas tak moc, dlouhý život se mi podařilo vykloubit si oba palce na rukou, což má za následek poměrně velké bolesti v okamžiku, kdy držím těžkou knihu déle než půl hodiny. To je ovšem můj osobní problém a rozhodně tím u mne bichličky neztrácí body. Já si poradím!

Když nad tím teď tak přemýšlím, nemohu jednoznačně říct, ke které variantě bych se přiklonila. Je víc než jasné, že kniha je prostě kniha, ať tlustá, či tenká, budu ji milovat a pro každou se najde ten vhodný okamžik k přečtení. Někdy máte prostě chuť na rychlovku a jindy potřebujete knihu s dlouhou předehrou...

Mějte se zadumaně, vaše Katka