Prokletí katovy krve

 Moje hodnocení: 99%

autor: Sylva Mašková

originální název: Prokletí katovy krve

žánr: detektivní, historický román

nakladatelství: MOBA

počet stran: 335

rok vydání: 2026

vazba: pevná/vázaná s přebalem

původ: recenzní výtisk

čteno: březen 2026

***

Anika vyrůstá s otcem, městským katem Jakubem, který ji učí svému řemeslu a připravuje ji na nelehký život na okraji společnosti. Když je však před jejíma očima zákeřně zavražděn a jejich domov vypálen, ocitá se dívka sama ve světě plném předsudků a násilí. Bez ochrany, kterou jí poskytovalo otcovo prokleté postavení, se nyní musí spolehnout jen na své dovednosti a odvahu. Na cestě za odhalením vrahů Anika získává nečekané spojence z řad těch, které by dříve potkávala jen v mučírně. Stále více propadá kouzlu tajemného Darka a zároveň se vzdaluje od všeho, co kdysi znala jako katova dcera. Přesto je odhodlaná hledat spravedlnost a pomstít otcovu smrt.

Když jsem si přečetla anotaci této knihy napadlo mě, že by se mi mohla líbit, nečekala jsem ale, že až tak moc! Jako hlavní a největší přednost této knihy musím jednoznačně označit její postavy. Až už ty hlavní, nebo vedlejší, každá má nezaměnitelný charakter i vzhled, díky čemuž jsou všechny dobře zapamatovatelné a i přes jejich četnost se mi nepletly, což se mi jindy (poměrně často) stává. Líbilo se mi, jak se jejich osudy proplétaly, každý hrál v příběhu více či méně důležitou roli a bylo příjemné sledovat, jak se Anika a Darko během společně stráveného času vyvíjí a jaké mezi nimi vzniká pouto...

Jedno z hlavních témat knihy je pomsta, nebo možná spravedlnost? Anika chce jediné, najít a potrestat vrahy svého otce. Detektivní linka nás tedy provádí celou knihou, ale tak nenásilně a přirozeně, že se chvilkami až ztrácí a nechává vyniknout příběhy mnoha zajímavých postav na které v příběhu narazíte.

Nejsem žádný znalec historie, takže nemůžu hodnotit historická fakta, ale líbilo se mi (ať už to tak reálně bylo, či ne) číst o něčem tak neobvyklém jako je katovské řemeslo, o tom co obnášelo, jak na něj pohlíželi ostatní a co znamenalo pro ty, jenž je vykonávali. Vlastně jsem vůbec netušila, že kat nebyl jen popravčí, ale také mučil a vyslýchal vězně a dělal mnoho dalších věcí.

Musím ale přiznat, že ač se jedná o historické krimi, nejvíc se mé romantické duši líbilo vyvíjení vztahů. Ať už těch nenávistných, přátelských, nebo těch mileneckých. To, co se mi ovšem vůbec nelíbilo, byl konec! On tam totiž není! A jestli autorka nenapíše další díl, budu ji do smrtí proklínat, nebo budu alespoň hodně zklamaná...