Tajemství Abigale Hall

Moje hodnocení: 83%

autor: Lauren A. Forry

originální název: Abigale Hall

žánr: horor, psychologický thriller

nakladatelství: Brána

počet stran: 312

rok vydání: 2016

vazba: pevná/vázaná

původ: moje knihovna

čteno: březen 2024

***

Londýn 1947. Sedmnáctiletá Eliza a její mladší a duševně křehká sestra Rebeka přišly při bombardování během druhé světové války o matku a otec poté v záchvatu šílenství spáchal sebevraždu. Sestry se snaží s touto tragédií vyrovnat a žijí v péči excentrické tety Bess. Později proti své vůli musejí opustit Londýn a začnou pracovat pro tajemného pana Brownwella v sídle s názvem Thornecroft, kde se nachází tajemná Abigalina síň. Velmi brzy zjistí, že to nejhorší je teprve čeká. Uštěpačná a zlomyslná domovnice, paní Pollardová, je odhodlaná před sestrami vše utajit. Snaží se je co nejdéle udržet daleko od města a hlavně řečí, které tu o panství kolují. Když Eliza objeví knihy pocákané krví, hrůzu nahánějící fotografie a portréty záhadné ženy, začne se pomalu rozplétat klubko tajemství. Rebeka se ale čím dál víc podvoluje paní Pollardové, a tak musí Eliza jednat rychle, aby sestru i sebe zachránila a dostala je od domu co nejdál.

Od chvíle, kdy jsem na tuto knihu poprvé narazila bylo rozhodnuto, že si ji jednou přečtu - došlo mi to ale mnohem později. Byla jsem uchvácena obálkou a nadšená z anotace, myslela jsem si, že mám jasno, ale pak jsem se podívala na hodnocení na DK a mé nadšení opadlo. Hodnocení bylo nízké a většina komentářů negativních. V některých případech na názory ostatních čtenářů dám, zejména když jim vadí věci o kterých vím, že by vadily i mně. Tady jsem si ale pořád nebyla jistá. Nakonec zvítězila moje vrozená zvědavost a já se rozhodla, že si na tuto knihu udělám vlastní názor. A tady je...

Jak už o mně možná víte, jsem milovnice starých věcí, starých domů i starých časů. Netvrdím, že bych chtěla žít v době těsně po 2. světové válce, ale prožívat příběh hlavních postav spolu s nimi zrovna v tomto období je pro mne více než zajímavé. Začátek příběhu se odehrává v Londýně. Eliza a její mladší sestra Rebeka bydlí u své tety v bytě, který by byl malý i pro jednoho, natož pro tři. Peněz měly málo a to odpovídalo i prostředí ve kterém žily. Popisy špinavých a smradlavých zákoutí, či částí domu ve mně vyvolávaly obrazy z filmu Bídníci a umocňovaly nepříliš příjemnou atmosféru. Eliza pracovala jako uvaděčka v divadle, ale byla to spíš taková holka pro všechno. V Londýně i divadle se jí líbilo, měla tu i svého Petera. Plánovala budoucnost a ani ve snu by ji nenapadlo, že se vše brzy změní. Za všechno mohl dopis. Dopis od jisté paní Pollardové, který nabízel práci pro Rebeku a z toho vyplývající finanční přilepšení pro tetu Bess. Ta, jakožto Rebečina poručnice rozhodla, že Rebeka práci služebné přijme a Eliza se tak ocitla před těžkým rozhodnutím. Opustí sestru, zůstane v Londýně s Peterem a bude dál žít svůj život po jeho boku, nebo už znovu nedopustí, aby je rozdělili? Musela se rozhodnout rychle, nebylo jí umožněno ani nechat vzkaz Peterovi, byla si ale jistá, tentokrát musí být zodpovědná.

Thornecroft, sídlo které jim mělo být od této chvíle útočištěm bylo obrovské a jak Eliza velmi brzy zjistila, bylo opředeno mnoha tajemnými historkami, jež všechny končili stejně - zmizením, nebo úmrtím sluzebných. Eliza nechtěla skončit stejně a po tom, co začala vídat ducha zemřelé manželky tamního pána, začala jednat. Rebeka ovšem v novém domově tak nespokojená nebyla, dokonce se začala své sestře vzdalovat a čím více času trávila s hospodyní, paní Pollardovou, tím zřetelněji se projevovaly její psychické poruchy.

Některým čtenářům se kniha zdála nudná a vyloženě si oddechli, když ji konečně dočetli. Já tento problém neměla. Až nezvykle lehce a často jsem se sžívala s Elitou a přemýšlela nad tím, jak bych se v její situaci zachovala já. Dokázala bych obětovat svůj život pro dobro své sestry i přesto, že bych věděla, že se místo vděku a lásky dočkám jen zloby a krutosti? Nevím, nemám sestru, ale jedno vím jistě, lehké by to pro mě rozhodně nebylo.

Hlavní téma této knihy měl být asi tajemný dům, záhadná a podlá hospodyně, prokletí a nevysvětlitelné zmizení, také majitel usedlosti, který má ve svém stavu blíž spíš k říši duchů, než světu živých, ale pro mne se hlavním tématem, ač nezamýšleným, stal vztah mezi sestrami a nemoc, která z malé holčičky dokáže udělat zrůdu...

Můj názor na tuto knihu je tedy takový, že rozhodně stojí za přečtení a rozhodně si nemyslím, že by byla nudná...