Moje hodnocení: 83%
autor: Margit Steinborn
originální název: Der schönste Traum
žánr: historický román pro ženy
nakladatelství: MOBA
počet stran: 304
rok vydání: 2024
vazba: pevná/vázaná
původ: recenzní výtisk
čteno: březen 2025
***
Píše se rok 1914. Mladá služebná Klára právě zanechala své novorozené dítě u brány panství nedaleko Würzburgu. Chlapeček je pro mladého barona Benhaima a jeho ženu doslova darem z nebes. Chlapce se ujmou a adoptují ho. Tento nalezenec se tedy jednou stane dědicem bohatého panství. Benhaima však osud skutečné chlapcovy matky nenechává v klidu. O koho se jedná? Proč zanechala své dítě před jejich panstvím? A jaký význam má svatý obrázek, který u chlapce nalezl? Zatímco se blíží hrůzy první světové války, rozhodne se Benhaim podniknout pátrání, které mu obrátí život vzhůru nohama. Postupně se totiž dostává jak na stopu služebné Kláry, tak i temného tajemství, které obklopuje otce dítěte…
Na úvod se musím k něčemu přiznat. Jsem jedna z těch čtenářek, které si vybírají knihy k přečtení velmi často jen podle obálky a názvu. Hojně se mi tedy stává, že začínám číst a vlastně vůbec netuším, co mě čeká. U této knihy to tak ale nebylo. Pečlivě jsem si ji vybrala na základě anotace, která slibovala hned několik (pro mě) opravdu zajímavých témat. Děj odehrávající se na začátku 20.století, matka nucená opustit své milované dítě, pohled na válku z německé strany, temné tajemství... To vše naprosto stačilo k tomu, abych si tento příběh toužila přečíst. A rozhodně nelituji.
Hned od prvních stránek jsem si velmi oblíbila jak hlavní ženskou postavu - Kláru, tak i tu mužskou - barona Rainera. Samo o sobě to samozřejmě nestačí, ale pomohlo mi to v tom, že jsem se s nimi dokázala opravdu dobře ztotožnit a prožívala jsem tak všechny jejich útrapy o to intenzivněji.
Nejzajímavější mi ale na celé knize přišel jistý paradox. Hlavním postavám se stalo to nejhorší, co si vůbec dokážu představit. Žena musí opustit své milované miminko s vidinou toho, že neví co s ním bude a jestli je ještě někdy spatří, natož pohladí, či obejme a muž nafukuje do války, která rozmetá na kusy tělo i mysl a to i těm nejsilnějším jedincům. Paradox vidím v tom, že i přes to, o jakých hrůzách se v knize píše, na mě působila velice mile, něžně a laskavě. Bylo to tou dobovou atmosférou, tím, jak se k sobě téměř všichni chovali mile a srdečně, tím určitým klidem. To je něco, co mi v novodobých knihách často chybí a proto se ráda nořím do čtení příběhů z dob minulých.
Narazila jsem na pár výtek k této knize ve smyslu toho, že je její děj naprosto předvídatelný. Já nevím jak vy, ale já když beru do rukou takovouto knihu, dělám to právě proto, že od ní očekávám láskyplný příběh s dobrým koncem a ne napínavé čtení s překvapivým závěrem. No, každý jsme holt jiný.
Kniha se četla velmi dobře, až na pár chyb ve jménech, především na konci knihy, což působilo mírně rušivě. Jediné, co mi jakožto pomalému čtenáři úplně nevyhovovalo, jsou poměrně dlouhé kapitoly. Příběh je ale poutavý a tak jsem stejně téměř vždy zvládla přečíst celou kapitolu i s malými dětmi za zády.
Pochvalovala jsem si hlavní hrdiny, ale nesmím opomenout ani ty vedlejší, kteří nebyli o nic méně zajímaví. Vůbec by mi nevadilo, dozvědět se o nich trochu víc. Také místa jež jsou v knize zmiňována mi přišla zajímavá. Ať už šlo o sirotčinec v němž vyrůstala Klára, panství Benhaim, nebo polní nemocnici plnou zraněných vojáků.
Knihu bych doporučila všem, kteří mají rádi romantické, laskavé příběhy s dobrým i když otevřeným koncem. Pokud rádi utíkáte z reality a chcete mít zase jednou pocit, že je svět (až na tu válku) v pořádku, sáhněte po Nejkrásnějším snu a sněte. Myslím, že nebudete litovat.
Za poskytnutí recenzního výtisku mnohokrát děkuji nakladatelství MOBA.
Žádné komentáře:
Okomentovat