Ve znamení Štíra

Moje hodnocení: 79%

autor: Maggie Stiefvater

originální název: The Scorpio Races

žánr: fantasy, YA literatura

nakladatelství: Argo

počet stran: 368

rok vydání: 2013

vazba: pevná/vázaná s přebalem

původ: půjčeno z knihovny

čteno: duben 2024

***

Americká autorka, která se i u nás proslavila svou veleúspěšnou romantickou trilogií o vlkodlacích (Mrazení, Váhání a Splynutí), vystavěla svůj nový, strhující román s působivou tajemnou atmosférou na skotské, irské a manské mytologii: kolem báje o rychlých, nádherných, ale nebezpečných vodních koních rozehrála příběh dvou mladých lidí, příběh jejich vztahu a nelehkého dospívání.

Musím přiznat, že jsem čekala víc. Chtěla jsem ten strhující román, prodchnutý působivou, tajemnou atmosférou, vystavený na skotské, irské a manské mytologii o rychlých, nádherných, ale nebezpečných vodních koních. Místo toho jsem ale přečetla 300 stran o přípravách na dostih a o vodních koních jsem se dozvěděla jen to, ze jsou rychlí, vábí je oceán a žerou maso.

Ze začátku jsem měla problém se do knihy začíst. Postupem času se to sice zlepšovalo a posledních asi 20 stran jsem přímo zhltla, to ale nic nemění na tom, že mi celý děj přišel takový strohý. O nikom a ničem jsem se nedozvěděla nic do hloubky. Nevím, proč vodní koně vystupují na břeh, proč je lidé chytají ani proč je ten dostih, o kterém je vlastně celá kniha, tak důležitý?! Nezjistila jsem proč chce Gabe pryč z ostrova, proč si Shean s vodními koňmi tak rozumí, jak přesně zemřeli Kateiny rodiče, ani to, proč se jí říká Šotek. Tolik zajímavých věcí by tam mohlo být, ale bohužel není...

Příběh má nepopiratelně pozoruhodnou atmosféru a vlastně i velmi sympatické hlavní hrdiny. O to víc mě mrzí, že jsem se toho o nich dověděla tak málo. Celý děj knihy se odehraje v průběhu jen několika málo dnů, ale i tak jsem si k nim stihla vytvořit vztah, což se mi často nestává. Fandila jsem jim a prožívala s nimi těžké chvíle, především v závěru celého příběhu.

Moc ráda bych vám toho o této knize napsala víc, ale to by autorka musela být sdílnější. Nemohu říct, že bych litovala času, který jsem čtení této knihy věnovala. Dokonce vás ani nebudu odrazovat od přečtení, ona totiž má něco do sebe a ten konec, ten mě opravdu dojal...